Demosthenes

Je jen málo osobností, které by dokázaly se dostat ze dna až na vrchol ve své profesi. Jedním z nich je Demosthenes. Tento významný antický řečník žil ve 4. stol. před naším letopočtem. Jedním z důvodů, proč ho tady zmiňuji, je i příklad, který nám dal, že pokud na sobě budeme soustavně pracovat, úspěch nás nemine.

Ačkoliv se dnes zdá rétorika disciplínou z minulosti, není tomu pravda. V antice, tedy i v době, kdy Demosthenes žil, byla nepostradatelnou dovedností a bylo nemyslitelné, aby někdo pomýšlel na společenské uznání bez ovládání rétorických dovedností.

Demosthenes neměl pro rétoriku nejlepší předpoklady. Měl vadu řeči, slabý hlas a tik v rameni. Toto určitě nejsou rysy, které byste si spojily s velkým řečníkem. Protože ale Demosthenes chtěl dosáhnout úspěchu na poli rétoriky, začal na sobě usilovně pracovat. Vadu řeči odstranil tím, že si do úst vkládal kamínky, slabý hlas tím, že překřikoval příboj (to se musel hodně nakřičet) a tiku v rameni se zbavil tím, že si stoupl pod strom, na jehož větev si připevnil dýku, která se skoro dotýkala ramene. Když ramenem škubl, dýka ho bodla. Poněkud drastické opatření, ale neslo úspěch. Postupně své nedostatky odstranil a začal ostatní převyšovat.

Demosthenes je dnes legendou v řečnictví. Proslavil se zejména útočnými řečmi proti Filipovi Makedonském (tzv. filipiky). Demosthenes nám dává příklad a ukazuje cestu, že i když jsou na začátku překážky, a to i poměrně významné, jdou soustavným snažením a prací odstranit a člověk se nakonec dočká úspěchu. Pokud se Demonsthenes stal ikonou v rétorice, my můžeme být také lepší.

Časté chyby v prodeji

Na prodej se často nahlíží jako na oblast, která je jednoduchá a dělá se intuitivně. Což je ovšem chyba, protože ti nejlepší obchodníci moc dobře vědí, že v prodeji není na improvizaci moc času. To je také jedním z důvodů proč dosahují takových úspěchů - nenechávají nic náhodě.

Nejtypičtější ukázkou marných prodejců jsou ti maloobchodní. Přijdete do obchodu a slečna se Vás zeptá: Mohu Vám pomoci? Vaše automatická odpověď bude: Ne děkuji, jen se díváme. Často si potom nic nekoupíte. Je to tedy neúspěch pro prodavačku. Co je ale zarážející je, že ta slečna se takto zeptá ještě příště, a pak ještě 50x za den. Svůj prodejní rozhovor nezmění ani při drtivé řadě neúspěchů za sebou! To je taky důvodem proč zůstává pořád na té stejné úrovni. Přitom si představte, že za ní zákazníci chodí sami, nemusí je vyhledávat, má 50 prodejních rozhovorů denně - a výsledek je tak tristní.

Touto problematikou se zabýval už Elmer Wheeler ve své knize The Tested Sentences That Sell (http://www.elmerwheelerbooks.com/Table-of-Contents.html).

Elmer si již tenkrát všiml, že maloobchodní prodavači používají

pořád ty stejné nesmyslné techniky (pokud používají nějaké!), které zákazníkům nedovolí nakoupit. Jen malý příklad: V restauracích se ptávali: Budete k jídlu pít víno? Odpovědi, které dostávali určitě nepotěšily obchodníky s vínem. Elmer přišel s nápadem: Budete k jídlu pít červené nebo bílé víno? A obchody se viditelně zvedly. Toto je ukázka tzv. alternativní otázky. O těchto technikách bude pojednáno v článcích o prodejních technikách.

Prodej jako takový zcela jistě není živelný rozhovor. Prodejce musí mít tento rozhovor pod kontrolou a musí vědět co říkat. Projdeme si celým tímto procesem za pomoci takových velikánů jakými jsou Tom Hopkins nebo Jack Canfield. Čeká nás vzrušující cesta, která nám poodhalí roušku těch největších obchodníků , a která taktéž bude plná otázek - protože ti nejlepší se ke svému úspěchu doslova proptali!

Tony Robbins

Začíná seriál o lidech, kteří učí ostatní žít lépe. Prvním člověkem, kterého chci takto představit, je Anthony Robbins.

Někdo by mohl Tonyho Robbinse nazývat motivačním řečníkem. On sám se nazývá "koučem pro vrcholový výkon" (peak performance coach), protože jak tvrdí sám: koučing, a tedy i umožnění lidem dívat se na sebe a svůj život odlišně, je dlouhodobě prospěšnější než motivační řeč.

Tony Robbins je velmi populární řečník nejen v USA, ale také v Asii, kde na jeho semináře chodí tisíce lidí. Proč tedy tisíce lidí chodí za člověkem, aby jim řekl, že mohou být mnohem lepší, že mohou žít lépe a dosáhnout velkých úspěchů?

Mám za to, že člověk funguje v tomto směru jako auto. Pokud autu nedoplníte benzín, nepojede. Pokud člověka neujistíte o tom, že může být mnohem lepší a nenalijete mu optimismus do žil, nebude se, až na výjimky, zlepšovat a dosahovat tak hranic svých možností.

Anthony Robbins se tohoto úkolu zhostil opravdu skvěle a jeho naplněné semináře a žádané programy jsou toho důkazem.
Ostatně, posuďte sami

http://www.tonyrobbins.com/



K názoru Tonyho Robbinse na sebevnímání skrze postoj těla se vrátíme později.

Jak to tak už bývá

Spousta lidí se zdá být smířena se svým osudem. Když je člověk mladší (např. student), má představy o své budoucnosti. Málokdy jsou tyto představy malých proporcí. Mladý člověk si vždy představuje svůj budoucí život jako procházku růžovým sadem, kde mu všichni budou nápomocní. Nicméně jakmile opustí jisté místo na universitě (popř. střední škole), život si s ním začne pohrávat. Najednou zjistí, že uskutečnit své sny nebude jednoduché, že je zde mnoho překážek. V tento okamžik, a to je jeden z rozhodujících momentů v životě člověk, se vzdávají sny. Člověk si hledá zaměstnání a hledí si pouze toho, aby přežil do dalšího měsíce a propadá frustraci, ze které obviňuje lidi kolem sebe, okolnosti, které se mu dějí.

Ačkoliv tento scénář je typický pro drtivou většinu lidí, není nezbytný. Věřím, že člověk má na víc. Věřím, že hranice lidských možností se dají posunout. Pojďme se tedy vydat na cestu sebezdokonalení a sebeuvědomnění.