Spousta lidí se zdá být smířena se svým osudem. Když je člověk mladší (např. student), má představy o své budoucnosti. Málokdy jsou tyto představy malých proporcí. Mladý člověk si vždy představuje svůj budoucí život jako procházku růžovým sadem, kde mu všichni budou nápomocní. Nicméně jakmile opustí jisté místo na universitě (popř. střední škole), život si s ním začne pohrávat. Najednou zjistí, že uskutečnit své sny nebude jednoduché, že je zde mnoho překážek. V tento okamžik, a to je jeden z rozhodujících momentů v životě člověk, se vzdávají sny. Člověk si hledá zaměstnání a hledí si pouze toho, aby přežil do dalšího měsíce a propadá frustraci, ze které obviňuje lidi kolem sebe, okolnosti, které se mu dějí.
Ačkoliv tento scénář je typický pro drtivou většinu lidí, není nezbytný. Věřím, že člověk má na víc. Věřím, že hranice lidských možností se dají posunout. Pojďme se tedy vydat na cestu sebezdokonalení a sebeuvědomnění.
Žádné komentáře:
Okomentovat