Každý chce být bohatý. Bohatství je spojováno se snadným životem, pocitem jistoty a prestiže. Je ovšem rozdíl v tom "chtít být bohatý".
1) Chci být bohatý - tak a je to. Chci a sedím a čekám, až budu. Tak to má většina lidí. Chce být bohatá, ale čeká, až to přijde. Vám to z vlastní zkušenosti. Chtěl jsem být bohatý, vystudoval vysoké školy a pak to mělo přijít. Ale nepřišlo. Moje chtění nebylo vyslyšeno :). Chudí chtějí a čekají, až to přijde (je to trochu jako sázení v loterii v předchozím příspěvku). Netřeba dodávat, že se nedočkají.
2) Rozhodl jsem se být bohatý - to už je 2. úroveň. Rozhodnutí je přece jen lepší než chtění. Obsahuje v sobě více energie a je z toho patrná touha přijmout odpovědnost za vlastní osud. Ostatně decidere znamenalo původně zabít další alternativy.
3) Jsem odhodlán být bohatý - tato poslední úroveň značí absolutní poddání se svému cíli. Znamená tedy, že pokud jste odhodlaní, tak ze sebe vydáte všechno. Odhodlání je dokonce přirovnáváno k cestě bojovníka, který bud uspěje, nebo zemře. Pokud jste opravdu odhodlaní, tak bohatí budete.
Jak ovšem vypadá takové odhodlání? Pokud si myslíte, že se odhodlání projevuje v hospodě u piva, kde se snadno vedou velké řeči, tak jste na omylu. Za příklad odhodlaného člověka bych považoval Wayna Huizengu. Položte si otázku: Jste ochotni pracovat 16 hodin denně 7 dní v týdnu? Ačkoliv všichni doufají, že tato doba bude co nejkratší, často bohatí takto pracují poměrně dlouho. Jejich úsilí je nakonec korunováno úspěchem. Bohatí jsou tedy odhodláni, jak jste na tom vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat